Pseudovědy

Anotace:

Diplomová práce pojednává o výživě telat, především o důležitosti mlezivového období, které je potřeba pro rozvinutí jejich imunity, a následně mléčným obdobím až do odstavení. Dále se práce zabývá průjmovými onemocněními telat.
Telata byla rozdělena do tří skupin: jedna kontrolní a dvě pokusné. Pokusné skupiny dostávaly doplňky stravy. První skupina Lactovita a druhá skupina Homeopatika. Doplňky byly podávány jednou denně při druhém krmení po dobu 28 dní. Telata byla vážena do dvou hodin po narození a v 60 dnech při odstavu. U telat byly zaznamenávány výskyty průjmů. Data byla zaznamenávána do tabulky a následně statisticky vyhodnocena.
Z dat bylo zaznamenáno mírné zlepšení průměrného hmotnostního přírůstku za 60 dní u skupiny Lactovita oproti kontrolní skupině o 0,24 kg a zhoršení přírůstku pokusné skupiny Homeopatika oproti kontrolní skupině o 1,69 kg. Dále bylo z výsledku patrné mírné zlepšení u výskytů průjmů u skupiny Lactovita oproti kontrolní skupině o 7,68 %. Výsledky pozorování však nebyly statisticky prokázány. Lze tedy konstatovat nedostatečnou účinnost podávaných krmných aditiv nebo nízký počet pokusných zvířat na četnost výskytu průjmových onemocnění a na hmotnostní přírůstky u telat v období od mlezivové výživy až do odstavu.

Citace z práce:

2.8.2. Homeopatika (str.39)
Základní myšlenka homeopatie je stará nejméně 2500 let. Přibližně v té dob se o ní zmiňoval „otec medicíny“, řecký lékař Hippokrates. Jako léčebná metoda se však homeopatie rozšířila až v posledních dvou staletích. Zpočátku to byl německý lékař a chemik Samuel Hahnemann (1755 – 1843), kdo se znovu začal zabývat principy a zákonitostmi homeopatie. Tyto zákonitosti nejenom jasně formuloval, ale přenesl je i do praktických léčebných postupů, které se od dnešních příliš neliší. Hahnemann je právem považován za zakladatele moderní homeopatie (Hayfield, 2001).
Homeopatie je medicínský systém, který se snaží zmírňovat utrpení nemocných a docílit uzdravení specifickými postupy. Jde o systém bezpečný, šetrný, snadno použitelný. Je stejně účinný u mužů i žen, dospělých i dětí (dokonce i u zvířat). Homeopatická léčba ovlivňuje významně tělesné pochody a to v krátkodobém i dlouhodobém pohledu. Homeopatie vychází z velice jednoduchého přírodního principu, který lze shrnout do stručné věty „podobné léčí podobné“ (Hayfield, 2001).
V zásadě jde o to, že látky vyvolávající určité symptomy je také zároveň léčí. Homeopaté se snaží srovnávat symptomy nemocné osoby se symptomy toxického efektu určité látky. Tato látka pak ve značně zředěné podobě může být použita jako léčebný prostředek pro nemocnou osobu (Gemmell, 1992).
Homeopatické léky se připravují z různých výchozích látek rostlinného, živočišného, minerálního i chemického původu. Dále se léky mohou připravovat z původců nákazy, z novotvarů nebo sekretu dané nemoci, tyto výchozí látky se nazývají nosody. Přípravu homeopatického léku přesně formuloval Hahnemann, vypracoval jedinečnou metodu zvanou „potenciace“. Potenciací rozumíme mnohočetné ředění a protřepávání homeopatického léku. Tímto procesem se rozvijí potenciál a síla léku, získá tak nový neznatelný energetický léčebný účinek (Stumpf, 2009).
Homeopatické léky účinkují na zcela odlišné úrovni než léky klasicky. Homeopaté jsou přesvědčeni, že jejich léky jsou – díky specifickému způsobu přípravy nositeli informace nechemické povahy, která má schopnost stimulovat vlastní obranné mechanismy nemocného organismu. Z toho také vyplívá, proč se tyto dva terapeutické přístupy vzájemně nevylučují. V indikovaných případech lze tedy bez obav podávat alopatické i homeopatické léky současně (Issautier, 1995).

2.8.2.1. Homeopatikum PVB – Verminózní stavy
PVB – Verminózní stavy je homeopatickou veterinární specialitou léčící všechny projevy verminóz a parazitárních onemocnění obecně.
Jeho jednotlivé součásti nelze, samozřejmě, označovat jako látky schopné usmrtit parazity, nýbrž jako terénní modifikátory organismu. Jako takové podporují přirozené obranné pochody napadaného organismu, který se s onemocněním nejen lépe vyrovnává, ale zejména zvyšuje svojí obranyschopnost proti případným recidivám (Issautier, 1995).
Složení homeopatik PVB – Verminózní stavy
 ASCARIS
 CINA
 CUPRUM OXYDATUM
 GRANATUM
 OXYURUM
 SABADILLA
 SPIGELIA ANTHELMIA
 SULFUR
 TOENIA SAGINATA
(Issautier, 1995).