Pseudovědy

Anotace:

Diplomová práce vznikla jako volné pokračování studií analyzujících motivaci pacientů a lékařů v České republice k homeopatii a samoléčbě homeopatickými přípravky. Téma bylo tentokrát zpracováno z pohledu českých lékárníků. Podnětem bylo také potvrzení či vyvrácení hypotéz o stále narůstajícím zájmu o tuto metodu ze strany pacientů a naopak stagnujícím stanovisku klasických lékařů. Cíl práce: Hlavním cílem této práce bylo zhodnotit postoj českých lékárníků a pacientů přicházejících do lékárny k homeopatii a definovat charakteristické rysy osob z těchto skupin, zajímajících se o homeopatickou léčbu. Metodika: Cílený průzkum metodou dotazníkového šetření probíhal mezi lékárníky bez rozdílu pohlaví, věku nebo vzdělání téměř ve všech krajích České republiky (12 ze 14). Celkem dotazník vyplnilo 134 respondentů. Získaný soubor dat byl podroben frekvenční analýze a výpočtu intervalu spolehlivosti. Výsledky: Analýza získaných dat jasně potvrdila všechny původní hypotézy. Potvrdil se zejména velký podíl lékárníků zajímajících se o homeopatii (80 %), ať v rámci účelu kvalifikovaného výkonu povolání, nebo z důvodu sympatie s přírodní léčbou. Stejné procento dotázaných (79 %) má i vlastní zkušenost s touto metodou, většinová část souboru pozitivní (77 %). Dále z výsledků vyplývá vzrůstající zájem lékárníků o tuto metodu se zvyšujícím se věkem. Závislost na vzdělání nebo pohlaví respondentů nebyla prokázána. Kromě toho byl potvrzen velký zájem o homeopatii ze strany pacientů, a to především u maminek s dětmi (69 %) a žen jako takových (59 %). Vysoké procento z nich si pro homeopatické přípravky chodí na doporučení odborníka (65 %) nebo z vlastní iniciativy (63 %). Nejčastěji jimi léčí chřipku a nachlazení (79 %), oblíbenými pomocníky jsou rovněž v těhotenství či při kojení. Na závěr je nutné konstatovat, že dle výsledků dotazníkového šetření postoj klasických lékařů k této metodě je i nadále spíše odmítavý. Závěr: Z výsledků zřetelně vyplývá kladný postoj lékárníků k homeopatii nejen v rámci jejich povolání a ochota seznámit s touto šetrnou léčebnou metodou i pacienty, jejichž zájem o ni stále roste. Vzhledem k limitům této práce a subjektivní povaze zvolené metodiky je nutno vytknout, že uvedené závěry mají pouze ilustrativní charakter. Doporučuji rozšířit tento průzkum na rozsáhlejší vzorek nejen českých lékárníků.